Co se semlelo v únoru 2019
Únor je každoročně nejkratší měsíc, tak ten letošní, aby si to pořádně užil, začal událostmi hned na začátku.
V pátek 1. února se panda s páníkem stali babičkou a dědečkem - Verunka s Tomem si pořídili malinkou Julinku. Je to malinké lidské miminko, které nám zatím neukázali, ale babka s dědou občas dorazí domů a tak zvláštně voní... Moc se na Julinku těšíme, až jí vyvedeme na prochajdu :-)
A aby to nebylo jen tak, panda na FB našla pejsku taky Julinku, no tak bylo jasný, že si jí zase pořídíme my... V pátek 8. února jsme si pro ní dojeli celá naše smečka, jednak, aby věděla, do čeho jde, a taky abychom my věděli, co nás čeká. No asi jsme byli překvapení všichni :-) Fousek tím, že s námi ten malý černý živel zůstane doma... Tak zkoušel uplatnit svou vedoucí pozici, haha. Panička domácí šikanu neuznává, takže se Fous s plesknutím přes zadel odebral na gauč, tam se zahrabal do deky a chvíli trucoval. Jeenže, za chvíli se začaly rozdávat piškoty, takže musel svou situaci přehodnotit a smířit se s tím, že jsme zase třípsí smečka. Páníčci zase čučeli, že černá štěkna, která se teď jmenuje Nelynka, dokáže podobné kousky jako Houdini - během vteřiny se zhmotní na stole a vybílí misku se zbylými chrupátky do polévky, otevře si špajz a prohlídne si, co je tam uloženo, a když byla chvíli bez dohledu, a tedy uložená za laťkovými vrátky v kuchyni, neznámým způsobem se dokázala dostat za ně do pokoje, kde jsme se spolu vůbec nehádali, neprali a nevadili si... Tak teď už bydlíme všichni bez vrčení, oštěkávání a nevraživosti; venku na zahradě ani Nelynka nehoní kachňáky a slepice, na procházkách jsme vzorní (no dobře, tak jsem včera zase trošinku zdrhla... ale našli si mě :-) ), a do postele se taky skoro všichni tři i s páníkama vejdeme.
Teď už nás čeká jen ukázat Nelynce naše další panství - chaloupku a přilehlé pastviny a lesy u Děčína, no a hlavně aby taky i nám ukázali Julinku, na tu se teda moooc těšíme :-)
Vaše velká smečka Anča, Fous a Nelča
